Týniště nad Orlicí

Na takovéto zklidnění v dnešním uspěchaném světě je to ten nejlepší způsob. Občas při tom putování potkáváme nejrůznější lidičky – pejskaře, cyklisty, „inlajnisty“ i lidi, kteří se rozhodli jít jen tak. Často jsem si tak potvrdil svoji domněnku, že pohyb a příroda patří i nadále k sobě a řada lidí toto spojení stále potřebuje a využívá. Na rozdíl od množství kulturněhistorických památek, kterými se nemůžeme rovnat okolním větším městům, můžeme být pyšní, co se přírodních krás týče.

Městem protéká a okolím meandruje řeka Orlice. Stále živou památkou na rozlehlou rybniční soustavu je náhon Alba, který tím, jak vrostl do okolní přírody, nevypadá, že byl v dávných dobách uměle zbudován. I poslední zbylé rybníky nedávají zapomenout na bývalou rybníkářskou slávu.

Lesy, které se rozkládají do všech světových stran od města, už sem k nám neodmyslitelně patří. Bez těchto lesních partií bych si okolí města už nedokázal ani představit. Lesy tu máme pestré, co se týče zastoupení jednotlivých druhů dřevin. Místní letité duby a borovice přímo miluji, váže mne k nim neviditelné pouto. Prostě je moc dobře, že tu jsou.

Nikdy jsem nechtěl tu krásu vnímat sám. Je dobře, že ji můžu vnímat spolu s ostatními a těšit se z jejich příjemných zážitků a pocitů. Proto mne napadlo vytvořit naučnou stezku a o některá zajímavá místa v našem okolí se podělit spolu s ostatními. Jako člen Spolku přátel města Týniště nad Orlicí jsem toto téma navrhl a ostatními členy sdružení bylo přijato. Ve svém volném čase jsme stezku připravili tak, aby mohla být co nejdříve využívána. A to jak místními občany, tak i návštěvníky města. Stezka byla zbudována díky nadšení hrstky stejně smýšlejících lidí a také díky podpoře a dotacím, jimiž nás podpořil Královéhradecký kraj.

Na infopanelu instalovaném u „naší vodárenské věže“ a zde je i ke stažení se dozvíte o všem, co je možné na trase stezky vidět a navštívit. Trasa je nenáročná a splňuje předpoklady pohodové relaxační procházky.

Přeji vám tedy, milí spoluobčané i turisté, klidnou, ničím nerušenou cestu za poznáním a vzpomínkami jak se žilo a žije ve „městě v lesích“.

Radovan Boháček