Týniště nad Orlicí

 Na okraji vznikající obory jej nechal postavit František Filip Šternberk, který byl majitelem častolovického panství v letech 1719 - 1786. Objekt byl několikrát přestavěn a zmodernizován, a proto jej dnes míjíme zcela bez povšimnutí.

Rozsáhlé lesy již od středověku šlechta využívala k zakládání obor, jakožto honebních pozemků, kde se věnovala své odvěké kratochvíli. (Zpočátku se zvěř do takové obory spíše jen naháněla a poté vybíjela. Postupem doby, když zvěře začalo ubývat, se přistoupilo naopak k jejímu cílenému chovu. S tím souvisel i rozvoj myslivosti a lesnictví.) Šternberkové, působící u nás od roku 1695, měli pro založení obory vynikající podmínky. Již zmíněný F. F. Šternberk nechal přibližně v první polovině 18. století (přesná data se v různých pramenech mírně liší) oplotit 2100 hektarů lesa mezi Třebechovicemi a Rašovicemi, čímž vznikla jedna z největších obor v Čechách. Současně s tím byl postaven i náš letohrádek, po svém zakladateli pojmenovaný Filipsruhe (Philippsruhe - Filipův oddech.) Zpočátku to byla nejspíš jen dřevěná stavba, teprve později byla nahrazena zděnou.

Syn zakladatele, též František Filip, dal lovecký zámeček roku 1795 přestavět na myslivnu. Stala se sídlem lesní správy a nadlouho se pro ni vžil název Jägerhaus. Byla to přízemní budova s mansardovou střechou a přiléhalo k ní ještě protáhlé boční křídlo s dalšími obytnými místnostmi. Současná podoba Jägerhausu pochází z třicátých let 20. století. Tehdy byla myslivna zvýšena o první patro a boční křídlo bylo zrušeno.

Šternberkové vlastnili Jägerhaus až do roku 1948, kdy byl spolu s jejich ostatním majetkem znárodněn. Poté jej převzaly státní lesy a po roce 1956, kdy byla lesní správa přeložena do Opočna, zde byly zřízeny byty pro její zaměstnance. V roce 1976 pak objekt koupilo město a upravilo na Dům služeb (kadeřnictví atp.). V 90. letech minulého století dům restituovala paní Diana Phipps Sternberg avšak dlouho si jej neponechala. V roce 2005 svůj majetek opět prodala. Dnes je tedy Jägerhaus v soukromých rukách a jsou zde provozovány zdravotnické služby.

Náš „Jägerhaus" na první pohled žádnou památku nepřipomíná, přesto je v odborné literatuře zařazen do kategorie zámečků a letohrádků. Přízemí objektu je totiž původní, kamenné, a pamatuje přinejmenším druhou polovinu 18. století. 

Adam Prokeš

Čerpáno z: Fr. Musil, Lad. Svoboda, Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou, vydal Grantis s.r.o., Ústí n.O., 1998