Týniště nad Orlicí

Bohatou historii má tento sloup Panny Marie na týništ‘ském náměstí. Říká se mu památník Temna podle názvu Jiráskova románu. Nápisy na podstavci uvádějí přibližně jeho historii: Jiřík Turek, domkář a tesařský pomocník, byl vyšetřován pro „kacířství" v období nové vlny pronásledování nekatolíků za císařů Leopolda a Karla VI., v letech 1718-19 a znovu po roce 1730. Aby se vyhnul trestu, v roce 1732 z Týniště utekl. Obec zabavila jeho majetek (domek a pole) a zavázala se věnovat část výtěžku z jejich prodeje na postavení sochy. Závazek však splnila mnohem později.

Sloup byl zpočátku bez nápisu, text ovlivněný romantickou dobou probuzeneckou se tam dostal až po řadě let. Pěkné rokokové zábradlí kolem sochy dal zbudovat zámožný týništ‘ský občan Karel Podolský, obchodník dřívím a plavec vorů.

„Mariánský" sloup se stal památníkem snahy po vykořenění kacířství, i když byl vybudován krátce před vydáním tolerančního patentu. Tak přežíval staletí jako jedna z mála památek, které naše město má. Až přišel konec 20. století, období demokracie, kterou většina z nás nadšeně přivítala. Neměli jsme však ani tušení, že určitá část naší populace na ni připravena není! A tak za vznešenými myšlenkami o svobodě a demokracii člověka, o všemožných právech i povinnostech se k nám vplížily i negativní jevy, z nichž jeden z nejhorších je vandalismus - ničení toho nejcennějšího, co máme. A tady musíme s politováním konstatovat, že jsme nezvládli výchovu mládeže, myslím tím MY - jako rodiče!!!

Do dalšího tisíciletí jsme totiž vstoupili již s nenahraditelnou ztrátou, neboť nezkrotná touha ničit kolem sebe všechno, co zbudovali naši předkové, zasáhla i chloubu našeho náměstí - sloup Panny Marie. Pamětníci jistě zaznamenali, že starobylé rokokové zábradlí již postrádá čtyři ozdobné růžice v rozích, které po jedné „bouřlivé" noci na týništ‘ském náměstí „NĚKDO" srazil na zem! Jak se to mohlo stát, necht‘ si laskavý čtenář už doplní sám!