Týniště nad Orlicí

Středoškolská studia zahájil na reálce v Jičíně a dokončil je v Praze. Tam také vystudoval stavební inženýrství na Českém vysokém učení technickém. Jeho první zaměstnavatel, Všeobecná stavební akciová společnost, jej poslala jako stavbyvedoucího na výstavbu elektrárny v Albrechticích nad Orlicí. Tam se seznámil se svou budoucí ženou a usadil se natrvalo v Týništi nad Orlicí. Od roku 1927 zde žil a přes dvacet let pracoval v podniku svého tchána. Teprve od roku 1949, před odchodem do důchodu, pracoval u stavebních závodů v Hradci Králové.

Jeho velikou láskou a zájmem byly humanitní obory. Zajímal se o literaturu, divadelní tvorbu a výtvarné umění a snažil se v této oblasti aktivně působit. Snaha uchovat pro budoucnost poznatky a zkušenosti ze života našich předků ho přivedla nejprve k práci na rodinné kronice. Postupně, zejména pak po odchodu do důchodu se jeho zájem soustředil na historii města. Řadu let se věnoval práci v místním Čapkově újezdním muzeu. Podařilo se mu stmelit skupinku nadšených dobrovolníků, kteří se pečlivě starali o bohaté sbírky. V redakci Ing.J.Zelenky vydávalo muzeum v letech 1968 – 1974 „Sborníček Čapkova újezdního muzea“, který je dnes významným zdrojem poznávání týnišťské historie. V Zelenkově úpravě vydalo muzeum pětidílné Čapkovy Dějiny Týniště a obcí sousedních, obsáhlé dílo zahrnující dějiny regionu od roku 500 až do roku 1850. Jeho zásluhou vyšly sborníky: „Z pamětí města Týniště n.Orl. a sousedních obcí – 1969“ a „Týniště minulé a dnešní – 1979“. Byl autorem nepřeberného množství článků i obsáhlejších studií, týkajících se místní historie, osobností i památek. Vycházely jednak v městském Kulturním zpravodaji, v muzejním „Sborníčku“ nebo byly pro úzký okruh zájemců vydávány na rozmnožovacím stroji, jako např. Kronika Albrechtic n. Orl. a sousedních obcí, Památky a památníčky, O čtyřech týnišť-ských chalupách, Rodáci z Týniště a okolí a lidé, kteří zde působili atd.